Z degustačních poznámek...prosinec 2011/leden 2012

Sauvignon 2010 kabinet, Žernosecké vinařství s. r. o., 11,5% alk., č. šarže 0810, cukernatost při sklizni: 20,8 °NM, datum sklizně: 18. 10. 2012, bezcukerný extrakt: 23,9 g/l, zbytkový cukr: 5,8 g/l, kyseliny: 7,3 g/l.Původ hroznů: Slaný - Ovčáry
Světle žletozelená barva s jemným doperlením. Vůně broskvovo-rybízovo-zemitá, výrazná. Chuť mohutná, komplexní, zemitá až slaná s poměrně dlouhou a konzistentní dochutí.
V mém případě jde o první český Sauvignon, který jsem měl možnost pít a jsem velmi mile překvapen. Mnohý sauvignonový vinař na Moravě by uznale pokyvoval hlavou a uskrával. Klobouk dolů pane Kupso a pane vinohradníku ze Slaného, práce se vám oběma skvěle povedla! V případě ochutnávané láhve šlo o dar, takže ani nevím, kolik stojí tato sedmička běžně.

Winepunk´s HalfRed 2010 kabinet, hrozny z Moravy, vinifikováno u Karlštejna, cukernatost dostatečná, alkohol také, lehce anarchistické... 
Sděleno autorem: "Frankovka 2010, Novosedly, Stará hora. Pěstitel František Šíla. Starý keře, potkal jsem se tam s Markem Korábem, taky tam berou na FR. Měla tak 17, dal jsem tam možná 20 deka cukru/30 kg rmutu jan tak jako mimochodem. pošlapáno, vykvasilo, lisováno hned po dokvašení pak bylo v demižonu, lahvováno v květnu. síra jen na vysíření demižonu.dvacítka demižon toho bylo po lisování. moc jsem nevěděl, co s tím. 17 bylo málo a trochu jsem se lekl."
Po zanoření vývrtky do korku lehce odpšouklo a na hladině vína v hrdle láhve se zjevila vrstvička poskakujících zpěněných bublinek. Vzhledu je opalizujícího (čili nejiskrné), barvy červené tak akorát vzhledem k ročníku a k tomu "half-". Voní winepunkově, poctivě, svojsky a těším se na osvěžující doušek....nezklamává. Miluju tuhletu lahvovou divočinu. To si fakt může dovolit ještě tak Winepunk. Doporučuju ochutnat, je-li ještě. Odvážné v tak složitém ročníku, červenisko mám sám ještě teprve lahvovat, stejně tak bílé.

Zweigeltrebe 2009, jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr od "Vinařství U sv. Kříže" - Pavel Matušek, Prušánky
suché, Vinařská oblast Morava - vinařská obec Prušánky - viniční trať Nechory
Ani nevím, kde jsem se dostal k láhvi, každopádně těšil jsem se, neboť vína z tohoto vinařství jsem zatím neměl možnost ochutnat. Kromě zákonem daných povinných údajů nic dalšího na adjustáži lahve není kromě telefonního kontaktu uvedeno, takže si budu muset vystačit sám. Překvapil mne plastový korek - asi se tento jev začíná prosazovat do užívání i u menších výrobců. Do ochutnávání vína jsem se pustil hned po otevření a po asi 25. doušku a od 3,5 hodiny od otevření se víno jevilo jako zřetělně lepší. Nedopiji tedy a nechám kousek nejméně do druhého dne. Každopádně již po těch pětadvaceti hltech možno konstatovat, že se jedná o pěkný, vyvážený a snadno pitelný "cvajgl", který potěší širší část konzumentské veřejnosti svou lehkou ovocitostí a vyvážeností zejména v kyselinkách.
Vinař v e-shopu svého webu uvádí prodejní cenu 155 Kč a já mohu konstatovat, že je zde poměrně výhodný poměr ceny a kvality. 
(Pozn. z druhého dne: cca 24hodinové otevření vínu lehce pomohlo, ale ne zase nějak výrazně)


Pálava 2010
Markel Winery, Jaroslavice
sladké, Vinařská oblast Morava, podoblast Znojemska,
Víno je v půllitrové lahví bílého skla, s přrodním korkem a plastovou záklopkou. Ochutnávám nejprve hned po otevření: barva světlejší, možná až nízká na takový přívlastek, ale to bude asi vysokým sířením. A vůně to bohužel potvrzuje; kromě toho je zastřená, nevýrazná a méně typická, po druhém třetím ovonění těsně za sebou odrůdově neurčitelná. Chuť je, jak by se u sladkého vína dalo čekat sladká a to doslova lepivě (to není plus). Na chvíli se i kdesi v pozadí zjeví kyselinka ročníku, která až zaškrábe v krku (že by též projev SO2?). Struktura v chuti má už přece jenom náznaky odrůdovosti. Každopádně to pozadí není čisté. Co vše s tímto vínem muselo být učiněno aby zůstalo tak inertní, technologické a přitom s tak vysokým zbytkem cukru?
Ochutnávám po několika hodinách zteplání a nadýchání se: ukázalo se, že víno je hutné, ale v charakteru projevu (odrůda) je zase naopak neutrálnější. Síra jej podrží, zkusím jej ještě další den znovu.
Markel Winery v podání Mariky a Martina Makelových z Jaroslavic je pozoruhodným zjevem v mikroregionu východního znojemského Podyjí a to nejenom pro jejich jaroslavickou exkluzivitu (ano, mnoho výrobců zde věru nenajdete!). Martin Markel je totiž vedle své vinařské profese vědeckým pracovníkem Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, kde se mimo jiné loni zasadil o otevření výběrového předmětu "Kulturní dějiny vína". A v lednovém vydání VO si můžete přečíst výtah z jeho mimořádně zajímavé studie na téma historické kategorizace vín Znojemska.
Nemůžu si pomoct, ale to víno je i druhý den stále stejné - už z vůně lze cítit vysoký zbytek cukru a ta síra, ta se jen tak neztratí. Hrozny musely být pěkně, doslova nabušené, nakonec to víno je taky "plnotučné", extraktivní... Bohužel však celkový dojem klade otázkz, jestli je to vzorek, který by mohl reprezentovat region. Nejpíše ne.
Není to ani týden, co mi jeden kolega vinař při debatě sdělil svůj názor na Pálavu: "Podle mě je to zbytečná odrůda, stejně tak jako Cabernet Moravia a nebo André. Pokud z Pálavy nejde udělat jednoduché, pitelné víno ve většině ročníků, je něco špatně. A nasládlé výběry? Z čemu to?". Ano, v tomto ohledu velebme zlatý vlašáček....