Prohledat tento blog

2012-05-31

Milovické štěstí v neštěstí

Tak jak by toho nebylo kvůli suchu, zimním mrazům i nedávným jarním mrazíkům dost. Již z terasy mikulovského zámku někdy kolem půl paté dnes odpoledne bylo vidět, že na východ a severovýchod od Mikulova se ženou šedočerné mraky, hromy a blesky. Věřím, že nejenom já jsem se těšil, že konečně poprší. A hle, na zámecké terase spadlo sotva pár kapek, ale bylo vidět přes celé město, že ta jeho část směrem k Milovicím pěkně zmokla.
Něco po páté jsem vyjel autem domů směr Milovice. Teploměr vozu ještě ve městě ukazoval asi 20°C, ovšem cestou z kopce k Milovicím prudce klesal a když jsem vyjížděl z lesa, byl už téměř u deseti nad nulou. To největší překvapení však mělo teprve přijít. Již z dálky jsem si totiž všiml, že ve škarpách podél cesty jsou jakési závěje, vypadalo to z auta jak pěna. Vzduch byl mlžný, ze země stoupala pára. Ze svahů vinic vlevo stékaly potoky kalné vody....s kroupami! Bylo to všude - na krajnici, v járcích, ve vinicích...Naštěstí padaly na sucho a našstěstí v tuto dobu, bylo.li by to za dva měsíce a bez deště....uf, ani nepomýšlet!
Radarový snímek (přibližně) aktuální situace bouřky nad Milovicemi

Co je to, pěna?

Ale kdeže....

Kroupy (ne ty do polévky). Kroupy tentokrát viniční...

Byly jich plné škarpy, doslova. A to bylo nejméně již hodinu po bouřce.


2012-05-21

Autentická fotogalerie

Práce je moc, ale nemá nohy tak neuteče. Tu s fotkami z loňského 28. 10. z Velkých Bílovic jsem našel konečně až teď, i když jsem byl na ni upozorňován několikrát. Inu, věci mají své priority...
Takže pojďme se obrazem i slovem podívat na onen říjnový podvečer.
Podpis první, začíná nejstarší, Jaroslav Osička, ten večer hostitel autentické bandy. A vlastně asi i ten produkčně největší z nás.
Následuje čejkovský štramák Petr Kočařík. Šak já su taky skoro čejkovják. Naši stařeček Bartoloměj Stávek, dej mu pámbu lehkú zem, se narodili v roku 1850. A říkávalo se v rodině, že ve školi seděli s nejakým Tomášem. On pak byl aji prezidentem.

Bóďa Trojak, básník, ten, který za to všechno může. Nebudeme tvrdit, že nejlepší vinař mezi básníky a nejlepší básník mezi vinaři. To přísluší jinému autoru....básniček
Zdeněk Vykoukal, vinař v Újezdě u Brna (vinice vlastní) a Hostěrádkách-Rešově (nákup hroznů). Umí zajímavé veltlíny a ryzlinky. Že by i slanost podloží kousek od Šaratice?


Petr Koráb, ten od starých vinic. Jo a v Boleradicích se dá dobře přespat v penzionu Starý vinohrad! (reklamní vsuvka, pardon).


Ota Ševčík, vinohradník a vinař v Bořeticích. Otu z těch pánů znám asi nejdéle. Dalo by se říct, že od děcka (vlastně já jsem mladší :-)


Prej to nejlepší na konec...no, vzhledem k tomu, že jsem se o času konání slavnostního aktu-paktu dozvěděl asi půl hodiny zpět od času pořízení tohoto snímku (při obírání posledního vinohradu), pracovní oděv je snad omluvou. Tak sorry za tu blúzu, příště se polepším. (Fotil Robert Osička)

Autentické zátiší. Lejstro už s podpisy.

A dohlížel na nás Sv. Rostislav, velkomoravský kníže a patron moravský

Opět na vratech teď už i s podpisy.


Sedm. (Fotil Robert Osička)

2012-05-13

Gruzie ampelografická

Některé odrůdy révy vinné pěstované v současné době v Gruzii jsou v místě doložitelně pěstované až 6000 let. Vůbec gruzínské tradiční odrůdy tvoří samostatnou skupinku odrůd, úzce příbuzných. Níže předkládám alespoň základní z těch bílých. Podrobněji se budu gruzínským odrůdám věnovat v připravované publikaci, která by snad již letos měla spatřit světlo světa.

Rkatsiteli (gruzínsky რქაწითელი)
Jde o bílou moštovou odrůdu, která je považována za základní a tradiční odrůdu Kachetie. Patří k rodině kachetinských odrůd. V celé oblasti Gruzie je poměrně značně rozšířena. V různých subregioech Kachetie dozrává od poloviny září do poloviny října. Je to odrůda přizpůsobivá a poměrně výnosná. Z této odrůdy se v Gruzii produkují jak vína evropského stylu, tak i klasická vína kachetinského typu v kvevri. Často jsou vína této odrůdy mísena s odrůdou Mtsvane kakhuri a dávají výtečná cuvée.
Rkatsiteli patří vůbec k doložitelně nejstarším kulturně pěstovaným odrůdám révy. Její semena byla nalezena v archeologických nálezech datovaných do 4. tisíciletí před Kristem. Zřejmě největšího rozšíření doznala odrůda těsně před zahájením boje proti alkoholismu v Gorbačovově Sovětském svazu - tehdy dělal více než 18% sovětské produkce. Dokonce se uvádí, že nebýt Gorbačovových aktivit proti vinařství, stala by se záhy vůbec nejpěstovanější odrůdou na světě. Patřila mezi všestranné odrůdy; její hrozen se dodával na stůl k jídlu a zpracovával se jak na vína klasická, tak na likéry, fortifikovaná vína a sherry. Kromě Gruzie se pěstuje také v zemích regionu: Rusko, Bulharsko, Moldávie, Rumunsko, Makedonie, Adzerbajdžán a Ukrajina; sporadicky je pěstována též v Austrálii, v USA a v Číně.
Mošt hroznu má poměrně vyšší obsah kyselin, takže sklepmistři se snaží zahájit sklizeň co nejpozději.


Mtsvane Kakhuri (var. i jen Mtsvane)
Bílá moštová odrůda pěstovaná ponejvíce v Kachetii a tím patří také do zdejší rodiny odrůd révy. Často je používána do kupáží s Rkatsiteli, kam dodává ovocitost a aromatickou vyváženost. Slovo "mtsvane" v gruzínštině značí "nový", "mladý" nebo "zelený". Varianty místních názvů jsou u této odrůdy tyto: Dedali Mtsvane, Dedali Mtzvane, Dedam Kourdzeni, Dedat Kourdzeni, Dedat Kurdzeni, Dedate Koudzeni, Mamali Mtsvane, Mamali Mtsvani, Mamali Mtzvane, Matsvane Kakhetinskii, Matsvani, Mchkhara, Mchknara, Mciknara, Mcvane Kachetinskij, Mcvane Kahetinski, Mtchknara, Mtsvane, Mtsvane Kakhetinskii, Mtzvane Kachuri, Mtzvane Kakhetinsky, Mzibani a Sapena.
Odrůda dozrává během druhé poloviny září (v gruzínských podmínkách). Ze Mtsvane je možno připravit širokou paletu jakostních vín jak evropského, tak tradičního (v kvevri) stylu - od stolních, přes zemská až po vína s osvědčením o původu.Nejlepší gruzínské regiony pro pěstování Mtsvane jsou Manavi, Tsinandali, Ikalto, Ruispiri a Akhmeta. Víno z odrůdy Mstvane upomíná na vinohradnické broskve, květy ovocných stromů, v chuti pak minerální tóny.

Khikhvi
Gruzínská bílá moštová odrůda. Je ranější a dozrává již v prvních záijových dnech. Odrůdová vína bývají velmi jakostní, ať už připravená evropskou technologií a nebo tradiční cestou v kvevri. Ve vínech evropského stylu možno zaznamenat tóny exotických rostlin, zejména zimostrázu. U vín z této odrůdy, která byla připravována tradičním stylem v kvevri, se zase objevují tóny žlutého sušeného ovoce.

Kisi
Jde o gruzínskou bílou moštovou odrůdu. Při obou verzích přípravy vína je možno dostat vína nezaměnitelné vůně a aromatu. Vůbec nejvyhlášenější gruzínské zóny pro pěstování této odrůdy jsou okolí měst Telavi, Kvareli a Akhmeta. Nejšířeji je odrůda rozšířena v okolí vesnice Maghraani v regionu Akhmeta. Tradiční kachetinské víno z hroznů odrůdy Kisi se projevuje aromatem zralých hrušek, měsíčku, tabáku a ořechů. Čisté odrůdové víno připravené kachetinskou technologií patří vůbec k tomu nejlepšímu, co se může dát v Gruzii ochutnat.

Chinuri
Tyto odrůda pochází z regionu Kartli, kde je též ponejvíce rozšířena. Jde o odrůdu pozdní a velice plodnou. Vína mívají zelenožlutou a nebo slámově zlatavou barvu a bývají velmi jemná a vyvážená. Dříve se z této odrůdy připravovala též znamenitá šumivá vína. její senzorický projev upomíná na planou mátu a lesních hrušek.

Goruli mtsvane
Tato pozdní bílá moštová odrůda pochází z okresu Kartli. Dává vína velmi živá, mladistvá, s květnatou vůní citrusů a jarního medu. Ve směsných vínech s odrůdou Chinuri dává zejména šumivým vínům nezaměnitelný charakter.

Tsitska
Bílá moštová odrůda Tsitska patří do imeretské skupiny původních gruzínských odrůd. Je pozdní a její hrozny dávají lehká slámově žlutá vína se zelenkavými tóny rostlin a s odstínem hrušek, citronu, medu a melounů. Mladá vína z této odrůdy jsou velmi živá pro svou pikantní kyselinku.