Odborné nakladatelství Wolters Kluwer je vcelku dostatečně známo; jejich portfolium čítá skutečně značné množství odvětví, titulů a autorů. Autorka Naděžda Drásalová, odbornice na věci spojené s bezpečností a ochranou zdraví při práci, napsala knihu "Jak bezpečně pěstovat rostliny a chovat zvířata".
Útlá brožurka v měkké vazbě o necelé stovce stran obsahuje kapitoly zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví v zemědělství, a to jak v rámci rostlinné výroby, tak při chovu zvířat. Čtenář je postupně seznámen se všemi etapami několika druhů rostlinné výroby - jak co se týče polařiny, tak trvalých kultur, od setí či výsadby, přes agrotechnické operace až po samotnou sklizeň; není vynechána ani bezpečnost práce při používání hnojiv a chemikálií. V segmentu živočišné výroby zde najdeme statě o péči o malá, střední i velká zvířata, jako např. chov koní a skotu vč. ustájení, o chovu ryb, včel, psů, kožešinových zvířat a další.
V úvodní části, hned za obsahem, je praktický přehled nejdůležitejších právních předpisů, které se týkají tématu knihy a nebo se s nimi může čtenář potkat při řešení nejrůznějších tématických problémů.Zajímavá a docela zásadní je 3. kapitola o rizicích, která poměrně systematicky a podrobně rozebírá možnosti jejich vzniku a vlastně je hned v úvodu definuje. O pracovní době v zemědělství pojednává následující kapitola. Autorka v ní připomíná některá zásady, které jsou známy z praktické aplikace zákoníku práce, ale zaměstnavatelé je přitom ve změti paragrafů nemusí plně vstřebat - zde jsou však podány přesně a jednoznačně. Otázka pracovní doby je v zemědělském oboru vůbec důležitá - během roku totiž nastává několik období, kdy je nutno přicházet zcela na hranu jejích zákonných limitů a nebo je dokonce překračovat. Délka pracovní směny by za běžných okolností neměla přesáhnout9 hodin, v případě dohody se zaměstnancem lze toto navýšit až na 12 hodin, zejména v průběhu kampaní a sezóních prací. V případě těchto delších směn je zaměstnavatel povinnen zaměstnancům poskytnout odpovídající přestávku v práci a dobu odpočinku mezi směnami, např. ve dnech pracovního klidu. Kniha rozvádí problematiku doby odpočinku poměrně fundovaně a detailně, stejně jako v přilehlé stati zmiňuje náležitosti evidence pracovní doby.
Čtenář, kterým může být jak zaměstnance toužící po vzdělání, tak i na druhou stranu zaměstnavatel, se dále také dozví úskalí povinností na úseku zajišťování bezpečnosti práce - autorka za stěžejní považuje záležitost osobních ochranných pomůcek (rukavice, brýle, čepice, přilby aj.) a ochranných nápojů (v létě chladivé, v zimě horké čaje a káva atd.). Zmíněna je též povinnost lékařských prohlídek a školení o bezpečnosti práce pro zaměstnance, která bývají často z obou stran opomíjeny. V dalších kapitolách jsou rozebrány úskalí pracovních úrazů, jejich ohlašovacích povinností a záznamů o nich, případně náhrada škod. V hlavní kapitole věnované konkrétním sezóním pracem se z pohledu rizik, bezpečnosti a prevence seznámíme s předjarními pracemi, ochrannou rostlin, jarními pracemi a žněmi. V rámci rostlinné výroby následují posklizňové operace, úklidy a skladování úrody a podzimní operace. V rámci kapitoly je několik vzorů místních provozních bezpečnostních předpisů, což vedoucí pracovníci a majitelé farem jistě ocení. Následuje kapitola o bezpečnosti práce při chovu zvířat, kde je nejprve obecný úvod a následně na to jsou rozebrána specifika chovů zvířat podle druhů (koně, skot, prasata, ovce, kozy, ryb, včel, kožešinových druhů, ale také psů apod.). Jak část týkající se rostlinné výroby, tak chovu zvířat obsahuje bohatou škálu autentických příkladů z praxe, tedy povětšinou odstrašujících příkladů jasného porušení pravidel bezpečnosti při výkonu práce s podrobným popisem průběhu nehod a zranění.
O tématu vyjde v některém z jarních čísel Vinařského obzoru podrobnější článek s příhledem k části rostlinné výroby, resp. vinohradnictví a sklepního hospodářství. Kdo bude mít zájem se s tématem seznámit scela podrobně, v
e-shopu redakce je kniha k mání.
