Anita Song, dívčina ze San Francisca, k nám přijela po loňské srpnové asi dvoutýdenní návštěvě letos opět, a to v hodovní večer, také přibližně na dva týdny. Pracovala ve vinici, dělala a sklízela seno, pěčovala o kozy, pomáhala v domácnosti. Jednou tak cosi hledala ve své kabelce když v tu vytáhla korek od našeho vína. A spustila příběh...
 |
| Anita Song, USA |
"Jo, a tady mám korek, který už rok nosím při sobě a myslím na vás. Připomíná mi totiž, jak mi váš Divý Ryšák zachránil život. No co tak nevěřícně koukáte? Bylo to takto: Když jsem k vám loni přijela, byli jste vlastně první místo po pražském letišti, kde jsem se zdržela víc než pár minut. Pod dvou týdnech výpomoci jsem pak jela ještě na jednu farmu kdesi v kopcích za Olomoucí a s sebou jsem pro své budoucí hostitele od vás dostala láhev Divého Ryšáka. Vůbec jsem v ten moment netušila, jak zásadní pro mne na mé cestě Divý Ryšák bude. Dojela jsem vlaky a autobusy na místo, odkud jsem se musela na farmu vydat pěšky. Šla jsem přes několik osad, kolem různých domů a lidí, ale nikdo mi vlastně nedokázal poradit, kde je má farma, zřejmě to bylo i z důvodů jazykové bariéry. Byla jsem už zoufalá, bylo totiž velmi horké počasí, docházely mi síly i zásoby vody, vzdalovala jsem se civilizaci kamsi do kopců a připadala si zcela ztracená. Pak mi došla voda, na mne mdloby, prostě jsem sedla pod tíží mého batohu vysílením kdesi v járku cesty, noc se blížila. Už jsem myslela, že tu někde skonám, dravá zvěř mě rozsápe, nikdo nenajde. Byla jsem blízko psychického a fyzického zhroucení, když tu mne napadlo vypít láhev Divého Ryšáka. Už ani nevím, jak jsem jej otevřela, vývrtku jsem jistě neměla, každopádně si pamatuji, že jsem ji vypila do poloviny téměř na ex, jakou jsem měla žízeň. V tom jsem ucítila neuvěřitelný příval energie, síly, elánu a byla jsem v mžiku plná optimismu! Vstala jsem, lehce si hodila na záda obrovskou krosnu a vyrazila k lesům. Za kopcem jsem potkala lidi, kteří mě nasměrovali k mé farmě a po šťastném uvítání s domácími jsme pak Divého Ryšáka dopili společně. Byl to pro mne tak silný a významný zážitek, že jsem si uschovala korkovou zátku od vašeho Divého Ryšáka jako upomínku na to, jak mi zachránil život!"
 |
| Alex (Austrálie), Živa, Anita, Teodor a Stáňa při večerním pikniku po náročném pracovním dni |
Žádné komentáře:
Okomentovat