Co právě čtu... Vilém Kraus o jihomoravském vinařství v roce 1969

Jedním ze skvostných úlovků, které čítají vinařské police mé knihovny, je bezesporu nedávný úlovek - asi devadesátistránková studie v tmavě zelené diplomkové vazbě formátu A4, jejíž autorem je Doc. Ing. Vilém Kraus, CSc. a rok sepsání je 1969. Práce nese název "JIHOMORAVSKÉ VINAŘSTVÍ: historická zjištění - současný stav a výsledky rekonstrukce - perspektivní rozvoj" a podle toho, že je psána na psacím stroji a listy knižně svázány, si dovoluji odvozovat, že v době vydání nebylo pořízeno více jak pár výtisků, tedy co by šlo spočítat na prstech jedné ruky. Nejspíše šlo o zadání, které bylo nutno v té době předložit rozhodovacím orgánům a pod.
Ale pojďme blíže k obsahu...

Vilém Kraus, 60. léta

V prvním oddíle studie autor rozebírá historické poznatky o pěstování révy vinné. Jsou to vesměs údaje, které je možno najít v některých ostatních autorových knihách a nebo v mnoha jiných hostorických pramenech. Oddíl II., který tvoří takřka polovinu dílka, popisuje tehdejší stav (tedy k roku 1969) vinařství na Moravě. Moje zmínky se zaměří na náš region, potažmo okres Břeclav.
"Na Břeclavsku je vidět ze všech okresů největší urychlování tempa rekonstrukce vinic od r. 1961 do r. 1969, neboť plochy mladých vinic tu mají rychlou vzestupnou tendenci. Přitom zůstává plocha plodných moštových odrůd stále stejně vysoká. Každoročně klesá se zmenšující se plochou starých vinic i plocha odrůd stolních, které se nevysazují pro nevýhodnou cenovou relaci na trhu a pro nedostatek vhodných, plodných odrůd. Za uvedených 8 let klesla plocha přímoplodých hybridů na polovinu, což znamená roční pokles v průměru o 16 ha. jejich klučení by tu mohlo probíhat rychleji. Střední i vysoké vedení tu mají zhruba stejně rychlý vývoj a dnes již dosahují 2/3 z celkové plochy vinic. Téměř jedna třetina vinic je tu u soukromého sektoru, který bohužel zatím vlastní ještě nejvíce vinic vedených na hlavu, starých a nerekonstruovaných. Na Břeclavsku je nutno dát soukromému sektoru větší příležitost k obnově vinic, protože je tu nadbytek příhodných pozemků, které zatím leží ladem a nikdo jiný je obdělávat nebude, nežli drobní pěstitelé. Máme v několika JZD nebo zahrádkářských koloniích na Břeclavsku příklady, že tito drobní pěstitelé dovedou na parcelách do 10 arů, které byly nově založeny a bylo na nich použito středního vedení, získat sklizně 100-200 q/ha, díky bohatému hnojení a pilnému obdělávání. Je proto škoda nepodpořit jejich snahy výrazněji umožňěním nákupu prvotřídních sazenic a přídělem pozemků, které se pro pěstování révy hodí, ale nejsou uzpůsobeny pro velkovýrobu.
Sklizně se tu pohybují až do roku 1966 do 30 q/ha, vyjma klimaticky velmi příznivého roku 1964, jehož úroda byla hlavně vyvolánateplým počasím 1963. V létech 1967 a 1968 bylo na Břeclavsku díky intenzivní uvědomovací akci podniknuté Katedrou vinařství VŠZ ve spolupráci s Okresním zemědělským sdružením podstatně zlepšeno hnojení vinic a hlavně řez vinic s vysokým vedením. To se projevilo blahodárně na výnosech. Na Břeclavsku je též největší počet závodů, které se na pěstování vinné révy specialisují a mají již větší plochy vinic", uvádí ve studii k vinařství na Břeclavsku V. Kraus.
V další části druhé oddílu se zaobírá odrůdovým složením tehdejších vinic. Uvádí, že soukromých a záhumenkových vinicích na Moravě bylo na sklonku šedesátých let nejmenší zastoupení jakostních odrůd skupiny IA (dřívější členění jakosti - pozn. RS) - celomoravsky to dělalo 6,22%, na Břeclavsku pak jen dokonce 0,92%. Převahu v tehdejších vinicích měli Neuburské, Muller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené či Sylvánské. A podíl přímoplodých hybridů též nebyl zanedbatelný - bylo jich takřka 7%. Velkovýrobní vinice (JZD, státní statky atd.) byly již povětšinou novější a tak se zde prosazovaly odrůdy jako Tramín, Burgundské bílé a také Ryzlink rýnský. Ze skupiny pro konzumní vína, jak se tehdy označovala skupina IB, se převážně vysazovala odrůda Muller-Thurgau. Zajímavou je tabuka srovnávající země podle procenta zastoupených skupin odrůd:

Odrůdy pro výrobu                       Rakousko    Morava     Francie    Německo
jakostních vín                               9,4%            17,93%     21%         32%
dobrých konsum.vín                     52,6%          55%          42%         50%
vín běžného konsumu
a odrůdy stolní                              38%             27,07%     37%         18%

Kraus dále uvádí:
"Dnes je většina soudných vinařů přesvědčena, že použití Moerova vedení bylo jediným východiskem z tehdejší situace a všichni ti, kdo se již naučili s vysokým vedením zacházet, si uvědomují, že tento způsob vedení bude i v budoucnu jedinou možnou formou pěstování révy ve velkovýrobě, zvlášť tehdy, bude-li naše vinařství vystaveno většímu vlivu zahraniční konkurence. Bez Moserova vysokého vedení révy nemůže abslutně obstát moravské vinařství v konkurenci, která se musí nevyhnutelně přiostřit, má-li dojít k pokojnému soužití v Evropě. Ale i domácí poměry se pro vinařství zhorší, protože pracovníků v zemědělství bude i nadále ubývat a výrobní nákady na veškeré pomocné hmoty se budou neustále zvyšovat."
Ve statích, které jsou věnovány hnojení, se Vilém Kraus zabýval i tehdy velmi ožehavou problematikou a to z hlediska výživy a hnojení, nově budovanými terasami. Uvádí, že se mluví často o rekultivaci, dlouhodobých osevechsměskami pro zeené hnojení apod.. Podle Krause je však otázka růstu révy na terasách pouze otázkou živin v půdě. Ten, kdo má dostatek kapitálu, tvrdí, aby mohl provést jak terasování, tak vyhnojení půdy na práh výnosové jistoty, ten si nemůže na růst révy zterasovaném území naříkat. "Ale jak ukázal průzkum obsahu živin na terasách Břeclavska, jsou tam jen stopy hlavních živin. Na takových pozemcích nelze dosáhnout úspěchu, na těch se dá jen prodělat. Je-li zakládání teras celospeolečenským zájmem, pak musí společnost na jejich zřizování přispívat a současně kontrolovat velmi přísně jak jsou prostředky využívány", uzavírá úvahu autor.
Zajímavé jsou údaje o produktivitě práce ve vinohradnictví:
1961: 1 pracovník obdělal 1,05 ha a vyrobil 2860 kg hroznů; za 1 hodinu pak vyrobil hodnotu 10 Kč.
1969: 1 pracovník obdělal 1,51 ha a vyrobil 7610 kg hroznů; za 1 hodinu pak vyrobil hodnotu 26,64 Kč.
Třetí oddíl knihy nese název Perspektivní vývoj moravského vinařství a jeho zajištění. Autor se v něm zbývá vývojem ploch, sklizní a kapacit, rozebírá možnosti výroby a lahvování pro léta 1970-1980, popisuje dodavatelsko-odběratelské vztahy a rentabilitu. Statě to jsou mimořádně zajímavé, budu se jim zde věnovat v některém z příštích příspěvků se štítkem "Co právě čtu...".

Dementi Respektu

Tímto příspěvkem tu zakládám další rubriku, protože už mám těch těch blafů a hochštaplerské práce  dost. Nazvěme to třeba dementi.

Za panem redaktorem Sachrem, který napsal článek s názvem Hluboké kořeny, jež vyšel v rubrice Fokus časopisu Respekt č. 33/2013 na straně 28, jsem zajel až ke kolegovi-vinařovi Zdeňkovi Vykoukalovi, ke kterému se nahlásil kvůli připravované reportáži na téma aktuálních trendů ve vinařství. Přijel k němu i s fotografem za horkého letního poledne. Sedli jsme ve stínu na dvorku, popíjeli Zdeňkův skvostný veltlín a volně povídali. Znám tu práci z druhé strany, proto mě překvapilo, že Tomáš Sacher si v podstatě nedělal poznámky a diktafon jsem nikde neviděl. Na to, že se nepohybuje tak jistě v oboru (z většiny otázek či reakcí na naše slova to bylo znát), tedy docela odvaha. Už v úvodu mi děkoval, že jsem přijel ke Zdeňkovi za nimi, že prý stejně chtěli jet ještě za mnou a stejně by mne rádi navštívili i tak, jen co skončí svou návštěvu v podvečer v Rakvicích. Vzhledem k tomu, že jsem byl trochu skeptický kvůli jeho přístupu k zaznamenávání toho co jsme řekli, požádal jsem jej, zda by mi, pokud bude v textu má slova uvádět jako přímou řeč, mohl tento text poslat k autorizaci. Velmi ochotně souhlasil a vzal si na mě telefon. Projeli jsme pak v závěru Zdeňkovi vinice a rozloučili se - reportéři jeli do Rakvic za Milošem Michlovským a my se Zdeňkem jsme šli každý po své práci; já s tím, že navečer u nás dvojice zazvoní.
Nezazvonila a ani telefon nezazvonil. Tak jsem si říkal, že se alespoň ozve až to bude psát a než to odevzdá do tisku. Netušil jsem ovšem, že prodleva mezi dopsáním textu a odevzdáním do tisku bude tak krátká, že nebude panu Sacherovi ani stát za to, aby dodržel svůj slib a moji přímou řeč v článku mi nechal autorizovat. Dementuji tedy tímto to, co napsal pan Sacher v Respektu a vložil mi do úst, protože díky jeho odbyté novinářské práci jsou to bláboly.
Vezmeme to postupně:
1, "Šlapeme bosýma nohama v sudech" - neřekl jsem v sudech, ale v kádích, pro pana Sachera asi nepodstatný rozdíl, já ovšem pak vypadám před kolegy z oboru jako pablb.
2, "Můžete víno nechat zrát v plechových kádích? Anebo byste se měl držet původních dřevěných sudů, ideálně ještě z místního dřeva?", popisuje aktuální spor svého spolku jeden ze zakládajících členů Richard Stávek. On sám prý vsadil na "fundamentalismus" a víno skladuje v sudech z akátu vyrostlých jen pár desítek metrů od samotné vinice. - To bude asi záměna sudů za kádě. Mobilizace nebo kanalizace, jedno jest. Dále slovo plechový jsem nepoužil, použil jsem ale slovo nerezový. Na fundamentalismus, klidně bez úvozovek, jsem sice vsadil, ale ten se projevuje třeba tím drcením hroznů šlapáním, víno rozhodně neskladuju, sklep není sklad, ale víno zraje, případně se školí atd. v dřevěných sudech ze středoevropského, převážně moravského dřeva a do budoucna mám připraveno své vlastní dřevo, i ze stromů vyrostlých opravdu co by kamenem dohodil od vinice, každopádně vždy v dosahu hodiny svižné chůze od vinice :-)

K tomu, co v článku bylo vloženo do úst Zdeňkovi Vykoukalovi či Milošovi Michlovskému, se nebudu vyjařovat, akorát vím, že Zdeněk text viděl velmi krátce, v podstatě měl telefonát, že má na mailu text a že se na to má podívat, protože za půl hodiny to odchází do tisku. (A že tam prý bylo oprav...)  Docela šibeniční... Nikdo není dokonalý, ale sliby se mají plnit, pane Sachere, nemusel bych tu brblat na vaši práci.

Příznivý ročník = polosladká vína? Ale kdeže...

V prvním srpnovém týdnu vyšel v periodiku Slovácký deník článek s názvem "TOP VÍNO: POLOVINA VZORKŮ JE POLOSLADKÝCH". V textu je citována ředitelka spolupořádající Okresní agrární komory Uherské Hradiště Karla Malinová: "Ročník to byl pro vinaře příznivý. Důkazem je fakt, že polovina přihlášených vín je zařazena do kategorie polosladká". Proboha, vinaři, co se kolem paní ředitelky pohybujete, vysvětlete ji prosím, že je to s těmi zbytkovými cukry jinak a kabinety či pozdní sběry rozhodně nelze automaticky řadit k příznivému ročníku jen proto, že ve vína jsou polosladká.
Osobně tady ten mor zbytkových cukrů ve vínech, která by přirozeně měla být samozřejmě suchá, považuji za velkou patálii pro naše vinařství. Vždy jsem připravoval a připravuji vína suchá, v tomto jsem konzistentní, nesetkal jsem se dosud s tím, že by zákazníci či obchodníci požadovali zbytkové cukry. Není to výmysl samotných vinařů? polosladká vína dnes potkáte už i na místních koštech u vzorků drobných vinařů-samozásobitelů. Před lety nemyslitelné....kvas zaražený sírou, filtrací či zchlazením.

Pohlednice od Coreyho

Corey u nás strávil loni na přelomu zimy a jara nějaký ten čas. Pomáhal s údržbou sadů, ve vinicích, krmil zvířata. Dokonce se zúčastnil soutěže v řezu révy. Párkrát jsme si od té doby psali, vystudovaný počítačový programátor a analytik si mezitím po své ročním evropském putování našel v Kalifornii práci a usadil se...

Další (po Mikeovi, Stevenovi, Lukeovi, Carderovi, Nashovi či Jane Kozlowski) kdo v USA touží po našich vínech :-) tak uvidíme.

Poděkování

Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří nás od pátku do neděle poctili svou návštěvou v rámci akce Otevřené sklepy vinařů-Autentistů, aby ochutnali naše vína.

Nutno připustit, že místy to bylo hektické a bylo věru husto. Loni během jednoho odpoledne několik desítek návštěvníků, letos od pátečního viničního pikniku přes sobotní degustační odpoledne až po nedělní obchodní dopoledne myslím i nějaká ta stovka.

Zdá se, že 16 nabízených vzorků si své milovníky našlo, alespoň soudě podle slovních reakcí či vypitých či odnesených lahví. A to je dobře.

Je to též potvrzením toho, že u nás v Němčičkách (č. p. 206, zdůrazňuji) jdeme správnou cestou, která je sice delší a mnohdy až jakoby trnitá, chodník nevyšlápnutý, ale z dlouhodobého hlediska se jistě vyplatí.
Děkujeme.

(Všechna fota Marie Catharina Gilow)

Otevřené sklepy III. - degustační sklo

Ač se ta naše autentická akce jmenuje otevřené sklepy, u nás doma vlastně sklep zatím nemáme v provozu (rekonstrukce) - kdo už jste u nás byli, víte, že víno zatím tvoříme ve sklepě na Vrbici, v kterém hnízdím už patnáctý rok. Tož aby někteří příchozí nebyli rozčarováni...

Otevřené sklepy 2012. Foto Michael ze Švajcu

Po mnoha pokusech a omylech jsme se už před nějakými dvěma roky kompletně rozhodli pro degustační sklenice Riedel. Jde v současné době o německou sklárnu dodávající vinné sklenice křišťálové, ale kdysi vznikla a fungovala na našem území, v lastně do roku 1948. Takže letos bude možnost si u nás zapujčit noblesní degustační sklo (řady Riesling Extreme Restaurant, Viognier, Pinot Noir...), pouze v případě, že bychom byli zavaleni vínamilci, nastoupí záložní sada OIVeček :-) Záloha skládaná hotově při převzetí do rukou činí na riedlovky 300 Kč, klasická OIVčka pak za cca desetinu.
Rozsáhlé konzultace se sommeliéry a jinými znalci vín potvrdily, že investice do kvalitního degustačního skla se skutečně vyplatí. Rozdíly v smyslovém vnímání jsou značné, a to všemi pěti (smysly). Cože? Ano - už jen to potěžkání ručně foukaného olovnatého křišťálu a nebo poslech lupkání bublinek sektu...(hmat, sluch - a pak že jen oko, nos a jazyk...).
Vodu budeme zítra podávat k vínu kouhoutkovou i studniční. Schválně, poznáte-li rozdíl.

Otevřené sklepy II. - sobota

Jak již bylo uvedeno na jiném místě, v sobotu dopoledne se v rámci naší akce Otevřené sklepy vinařů-Autentistů uskuteční oblíbená Viniční potulka s průvodcem a komentářem. Vycházet se bude od parkoviště u koupaliště v Němčičkách a to v 10 hod. - na neomluvené opozdilce se nečeká, v případě meškání volejte číslo 775197443. Projdeme vinice staré i mladší a to v tratích Veselý a Bočky. Akce zabere asi 1,5-2 hodiny, dobrou obuv a něco na pití s sebou, jde se svižnou chůzí členitým terénem.
Odpoledne (od 14 hod.) pak u nás doma otevřeme dveře všem milovníkům autentických, hodnověrných vín. Nabízet budeme k okusu vína mladší, naleželá i archivní, degustovat bude možno po skleničce (ceny od 15 Kč) a nebo formou degustačních setů (standart se cca 3-5 vzorky za paušál přes rozšířenou verzi až pod GRAND TOUR, který bude obsahovat i gastronomickou vložku ve formě kozích klobásků, kozího sýra apod. (do vyčerpání již tak skrovných zásob).

Vzhledem k tomu, že mi již několik dní volají četní lidé s různými dotazy a dokonce se ohlásily dvě vícečetné skupinky, doporučuji mailem (richard@stawek.cz) či telefonicky (775197443) konzultovat optimální hodinu kdy přijít. Během degustačního odpoledne bude též možno zakoupit vybraná vína s sebou, případně se domluvit na tomto na nedělní dopoledne (9:00 až 11:00, nejlépe v sobotu sdělit kolik čeho a ráno bude vše připraveno).
Vrcholem autentického odpoledne bude pečínka/pajšl/šašlik/cokoli z mléčného kozlíka Honzíka. Kozlík je nevelký a masko lahodné, obzvláště k červenisku z Bočků. Proto doporučuji se poptat na rezervaci i v této věci.

Otevřené sklepy I. - jak to bude v pátek

Nadcházející víkend mají vinaři ze sdružení Autentisté akci Otevřené sklepy. Není to klasická lokální akcicčka, protože jsme poněkud rozeseti, každopádně podrobnosti ke každému z nás najdete na www.autentiste.eu

V tomto prvním dnešním (další budou následovat) příspěvku shrnu zítřejší podvečerní část - viniční piknik v Bočkách. Vzhledem k tomu, že aktuální předpověď počasí hovoří dokonce o dešti, je možné, že akce bude během pátku stornována, tedy každopádně ZMENA PROGRAMU VYHRAZENA.
Pokud se počasí přece jen umoudří a bude to vypadat, že to přečkáme v inkriminovanou dobu bez deště, nějaký takýsi start by měl být kolem šesté večerní. Na místě bude plápolat vatra, zájemci mohou bivakovat přímo u vinice. Catering vlastní a nebo můžeme zajistit klasiku (špekáčky/klobásky, pečivo atd.), nutno se však nahlásit dopředu a to do zítřejšího poledne. Na místě se bude hojně popíjet Divý Ryšák. Bude-li nálada, popějeme.
A místo činu? 48°56'17.256"N, 16°50'41.134"E
Ostatní informace sdělím po telefonu: 775197443. K sobotě a neděli napíši během dneška.
Howgh