Některá vína mají svůj čas příchodu delší než ostatní. V polovině prázdnin jsme teprve lahvovali bílé cuvée (ano, skutečně bílé a nikoli oranžové!) z roku 2010. Do té doby zrálo v demijonech, první rok v sudu, poté rok v kamenině. K odběru je již nyní, i když by dle mého názoru chtělo ještě poněkud slehnout.
A zde je popis k tomuto vínu:
STAWEK.CZ bílý 2010
všeobjímající cuvée z našich vinic v Němčičkách
Slova autorova...
Ročník 2010 patřil na Moravě co do množství mezi podprůměrné. Někteří vinaři nesklízeli v některých vinicích vůbec nic, my jsme byli v průměru na 30-40% běžných úrod. Kvalita hroznů byla obstojná, ale množství o tolik menší, že jsem se rozhodl připravit pouze jedno bílé víno a to jako cuvée ze všech našich vinic (fázová sklizeň ve třech částech). V tomto víně se tedy setkáte s hrozny odrůd Tramín červený, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Neuburské, Veltlínské červené rané, Muškát Moravský, Ryzlink vlašský a několika dalších ve stopovém množství a to z vinic v Bočkách, Špiglích a Novosádech (ve Veselých jsme tehdy ještě nehospodařili).
Víno kvasilo částečně v sudu, část v demijonech, poté byla školena v akátovém sudu. Po roce bylo víno sceleno a dále zrálo přibližně rok v kameninové nádobě. Při přetáčení bylo jemně sířeno přes zapálený sirný knot, tedy nejpřirozenějším a nejšetrnějším způsobem. Dozrávalo pak ve skleněných demijonech. V létě 2013 bylo lahvováno bez přisíření.
Vyšší barva ukazuje na naležení moštu na slupkách a ostatních pevných částech hroznu. Vůně je nazrálá, lehce animální, rozleželá. Chuť srovnaná, zemitá, lehce tříslovitá, prozrazuje fermentaci na pevných částech hroznu.
Doporučuji popíjet za sychravých večerů při melancholické, až trudnomyslné náladě.
Cena ze sklepa: 242 Kč vč. DPH 21%
Slova jiných...
...prostě jsem doma načal STAWEK.CZ bílý 2010, okamžitě jak jsem přivoněl a napil se, se mi rozjely asociace...bylo to takové tísnivé, jako když sestoupíš do kráteru sopky, nebo jako když cítíš, že kolem slídí nepřátelští duchové a skřeti z bažin...jasně se mi vybavil jeden obraz od Josefa Váchala „Aštartina mše“. Sundal jsem z knihovny velkou bichli vydanou při příležitosti jeho veliké výstavy v Rudolfinu. Aštartinu mši jsem sice nenašel, ale několikrát atmosférou podobných obrazů ano. Váchal byl můj vzdálený příbuzný, jeho první žena byla moje praprateta Máša Pešulová. Váchal byl „blázen“, trochu možná i bohém, ale spíš zažraný do mystiky, obrazů, dřevorytů. Vytvořil si svůj vlastní neopakovatelný svět. Ačkoliv za svého života neprodal skoro nic a zemřel téměř v zapomnění, nikdy se neponížil k tomu, aby začal pracovat, prostě jen cestoval po Šumavě a tvořil. Hmotná bída, v které kvůli tomu žil, nakonec umořila i Mášu, která poměrně mladá podlehla podvýživě ve spojení s banální infekcí, Váchal ani nebyl v tu chvíli doma, někde už možná dováděl s další ženou, která se objevila v jeho životě. Váchal se kál, prosil na jejím hrobě za odpuštění, vyřezal fascinující sérii dřevorytů jak duše opouští tělo Máši, ovšem prapraděd mu neodpustil, na pohřbu vyvolal drsnou roztržku, kdy Váchala obvinil z toho, že ji utýral (byť, jak jsem tak odezíral z její tváře nafotkách, musela být s Váchalem opravdu šťastná) a tím styky Váchala s naší rodinou navždy končí. Taky po něm toho moc nezůstalo, pár fotek v krabičce páchnoucí petrolejem, jeden ne moc dobrý dřevořez. Prostě strávil jsem krásnej večer sněním nad jeho obrazama, duch Váchala byl nejspíš se mnou a upíjel z lahve Tvojeho vína...
(p.j.)
Něco z analytiky
alkohol 11,3% - celkové kyseliny 6,1 g/l - SO2 volný 15 mg/l - SO2 celkový 100 mg/l - zbytkový cukr 0,2 g/l - bezcukerný extrakt 23,3 g/l
Děkuji za pozornost. A chcete-li sestoupit do kráteru sopky, cuvée STAWEK.CZ bílý je k dispozici ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat