Naši malí lyžníci

Ejhle, naši malí lyžníci potěšili svoje okolí a rodinu svým prvním sportovním úspěchem a to na okresní i krajské úrovni. V Němčičkách se na lyžařském vleku o víkendu uskutečnily 2 závody; v sobotu okresní přebory a o den později krajské (celým názvem Jihomoravský lyžařský pohár ve slalomu). Obou se ve svých kategoriích zúčastnili naše Živa a Teodor.

 Lyžařská pedagogická péče ze trany maminky a dědečka se osvědčila a tak Živa pokořila na okrese v kategorii "Myšáci-dívky" zlatou medaili a v neděli pak krajskou stříbrnou.

Ani Teodor nezaostal, ve svých 4 (a něco) letech vybojoval na okrese 4. místo (a to jen proto, že se vydlábl na branky a vzal to šusem dolů), nicméně v krajských závodech šel soustředěně do sebe a třetí bronzové místo mu již neuteklo! Gratulujeme!

A napsali o tom i okresní noviny :-)

O našich vínech v Polsku

Loni k nám zavítala skupinka polských žurnalistů vedená těšínským obchodníkem vínem panem Gluzou. Se všemi jsem se znal z dřívějších starých časů (dříve tedy kolegové), tehdy jsem si ovšem užíval tu pozici "na druhém břehu". Mariusz Kapczyński na svém blogu napsal o tehdejší jejich cestě po Moravě článek. Níže uvádím výtah textu, který se zabývá našimi víny:

Ryszard Najautentyczniejszy
Kolejny punkt to wizyta w bardzo ciekawym miejscu. W miejscowości Němčičky gościł mnie w swoim domu Richard Stávek - wielki indywidualista i znana postać morawskiego winiarstwa. Kilka lat temu Richard był redaktorem naczelnym pisma "Vinařský obzor" bodaj najstarszego periodyku stricte winiarskiego w Europie.
Ścieżki Richarda poszły w stronę produkcji wina i w pełni organicznego stylu życia. Można powiedzieć, że przeszedł na zupełny naturalizm. Dowodem jest choćby zagroda jego domostwa - dowód radykalnego, ekologicznego, prostego stylu życia (zupełny brak nowych technologii, prostota narzędzi, koń, stado kóz, etc.) a i sam Richard nosi się z chłopska  - długa broda, lniane ubranie, pielęgnuje lokalne tradycje ludowe. Żona i dwoje dzieci aktywnie w tym życiu i pracy uczestniczą.
U Richarda degustowaliśmy w podwórku.  Pachniało sianem ze strychu, suszonym drewnem, zbożem w workach i gliną. Wino zagryzaliśmy produkowanym przez rodzinę chlebem i serem.
Stávek  ma kilka parcel winnic (w sumie nieco ponad hektar) i piwniczek winiarskich - w Bořeticích, Vrbicach i w Němčičkách. Od 2012 roku gospodarstwo Stavka przechodzi etap przejściowy certyfikacji gruntów rolnych na ekologiczne. On sam deklaruje, że chce te naturalistyczne tendencje pogłębić i przestawić się na uprawę.
Naturalista, Richard Stavek (fot. M. Kapczyński)
A wina? (5) Spigle Veselý-Bočky 2011 oranžové - jest z kategorii naturalnych, fermentowanych spontanicznie, macerowanych na skórkach i niefiltrowanych win pomarańczowych. Powstaje z pakietu odmian (wysada mieszana Gemischter Satz): veltliner, veltlínské červené, müller-thurgau, neuburské, ryzlink vlašski i muskat morawski. Jest obfitość aromatów i smaków. Opadłe liście rumianek, suszone kwiaty, morele. Wino pięknie łączące dobrze rozumiana prostotę i elegancję ma korzenno-pikantny finisz. Drugie wino Richarda to równie udane (5) Veselý-Bočky 2011 červené - które z kolei jest kompozycją frankovki stanowiącej połowę zestawienia oraz svatovavřineckégo, modrego portugala, cabernet moravii i andré. Jest soczyste i ekspresyjne leśnym owocem (maliny, jeżyny). Całość dopełnia mineralne i kwasowe podbicie, Podobało mi się jego przejrzysty styl i lekkość (11,5%). Kolejnym winem była (5+) Frankovka/Zwegeltrebe 2008 zachwycające elegancją, radosną malinowo-poziomkową materią, która z czasem przechodzi w bardziej chłopskie, "pinotowe" rejestry. Wyważone, szczodre wino. Finisz miękki świeży i uwodzący. Tego trzeba spróbować. Podobnie jak dojrzewającego 7 lat w beczce destylatu. Nie będę się nad jego stylem rozpisywał dość wspomnieć że ochrzciliśmy go "Superstavkiem".


A zde je odkaz na celý článek: http://www.vinisfera.pl/wina,1677,149,0,0,F,news.html


Mariusz, díky!

Z degustačních poznámek...

Tak tu máme várku degustačních poznámek z posledního období...

Ex opere operato 2008, červené suché zemské, Dva duby s. r. o., Dolní Kounice
excelentní, hutné, živé, živočičné, animální, pyžmové, má potenciál zrání, po otevření chce dýchat.
Konzumuji první, druhý den, nejlepší je třetí. Čerstvě prázdná nábojnice, duranciový kvas, pečená povidla. Vyvřelina. Vře.
Autor vína mi k němu kdysi napsal, že jde o Svatovavřinecké, které obsahuje 12,5% alkoholu, zbytkový cukr je 2,5 g/l, hrozny byly sklízeny 29.-30.9.2008 při cukernatosti 21 °NM. Rmut nakvášel 2,5 týdne v otevřených kádích. Spontánní kvašení, bez výživy. Zrálo ve starém sudu, od 9.11.2009 pak v keramice. Dne 9.11.2009 bylo zasířeno 40 mg SO2/l. Lahvováno vakuovou plničkou v listopadu 2011. Připraveno bez aditiv (s výjimkou siry) a bez použití čerpadla a filtru.
Cena v době, kdy víno bylo ješětě v prodeji, byla tuším někde kolem 350 Kč, pak šla skokově nahoru. V tomto případě šlo však o dárek...

KOTrČ 2012, ŠSV Polešovice
Víno vlastně nemá pořádné jméno, někde je označováno jako KOTČ, jinde jako KOTrČ. Jde o novošlechtění, které vzniklo na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích a to křížením odrůd Košutův hrozen a Tramín červený.
Barvu mělo víno jasně světle žlutou, vůně byla plně buketní, poukazujíce na původ v aromatických odrůdách. Chuť mladistvá, navinulá, zajímavá - víno z Košutova hroznu jsem pil asi jednou či dvakrát, Tramín bych volil asi čistý, tak nevím jaká je prespektiva tohoto šlechtění. Každopádně víno to bylo slušné, ne moje zvyklosti trochu více síry snad.
Ceny bývají v tomto podniku mírné, tady to něco kolem stopadesáti korun tuším.


Sevar 2012 pozdní sběr, ŠSV Polešovice
No když jedu kolem Polešovic, vždycky se snažím zastavit za Zdeňkem Habrovanským - ať už pro sazenice, nebo na kus řeči a nebo koupit flašku dvě vína - ano, je hezké, když i vinaři se mezi sebou podporují tím, že si dají/koupí láhev či více vína (ta druhá varianta je samozřejmě vždy potěšující). Když jsem se vracel z lázní v Luhačovicích, zastavil jsem naslepo, ve firmě se ještě úřadovalo, ale bylo těsně před odchodem, tak jsem vedle prohození pár slov zakoupil na ochutnání popisovaný Sevar a výše zmíněný Kotrč.
Lehce červený odstín evokuje mladíka s pěknou kyselinkou a také to, že bezesporu nepůjde o sířené víno. Vůně ovocitá, svěží, mladistvá - to podobné se objevuje i v chuti, která je poměrně živá, příjemná, ačkoli se nejedná o žádnou "bombu" a rozhodně se na síření nezapomělo, chvilku by se u něj posedět dalo. Za mě dobrý. A stejně doufám, že Mladý Boček bude, až se keře trochu hormonálně srovnají a kořeny prokoření, mnohem lepší. Na 1222 keřů je tam Sevaru 722 bojovníků s akátovými kopími...
Lahvinku jsem si poctivě koupil, vyšla něco kolem stodvaceti korun.

A borec nakonec :-)
Cuvée Veselý-Bočky červené 2012
Druhou únorovou sobotu jsem pohostil exkurzí ve vinicích a ochutnávkou ve sklepě asi tucet sommeliérů z jedné z tuzemských dvou restaurací, které dosud získali hvězdičku jména MICHELIN. A protože se nechutnalo zdaleka jen ze sudu a koštýře, zůstaly i nějaké láhve rozpity a tak jsem měl možnost je zase pár dní pozorovat.
Jde o klasickou směsku z vinic dvou lokalit, kde převažuje Frankovka, dále je zde Svatovavřinecké, Modrý Portugal, stopově též Cabernet Moravia a André. Jde o směsné výsadby hustého sponu a stáří 35-45 let. Hrozny byly sklízeny během dvou dní, po vinicích a měly cukernatosti 23-24 °NM. Vinifikace proběhla i se stopkami, v otevřených dřevěných kádích (350 l) za ručního míchání mestůvkou po dobu cca 14 dní, dokud nepadl matolinový klobouk. Fermentace byla spontánní, neřízená. Po vylisování bylo víno velmi hrubě odkaleno a stočeno bez síření do dubových sudů, kde zrálo rok do další sklizně. Těsně před dalším vinobraním bylo víno gravitačně plněno do lahví.
Doporučený horizont konzumace: 2015-2020
Něco z analytiky: alk. 12,5%, celk. kyseliny 5,4 g/l, těkavé kyseliny 0,75 g/l, SO2 volný/vázaný: 9/33 g/l, zbytkový cukr 0,1 g/l, bezcukerný extrakt: 25,5 g/l, extraktový zbytek 21 g/l, relativní hustota 0,99365

Boj o flašku Mladého Bočka II.

Tak musím s politováním konstatovat, že tentokrát si lahvinku nikdo neodnese. Odpověď správná nepřišla, láhev si vypiju sám.
A jaká že byla správná odpověď na hádanku uveřejněnou na blogu ze 4. února?

Na uvedenéfotografii je záběr z Nosislavi. I tam lezou se škaredými domy do viničních svahů...

Boj o flašku Mladého Bočka

Už jsme si dlouho nezasoutěžili :-)
Kdo první do komentářů uvede, vinice které vinařské obce hyzdí ten škaredý dům na snímku a uvede na sebe kontakt, ten bude bohatší o láhev Mladého Bočku 2013, autentického, panenského. Akce platí do uhodnutí, které je možno učinit do 72 hodin od vystavení tohoto příspěvku. Výherce si může láhev vyzvednout osobně u nás a to do Velikonoc, pak výhra propadá ve prospěch koledníků Velkonočního pondělku.

Inu?

Tolik nových vinařství

Jistě, je dobře, že stále vznikají nové vinařské firmy. Někdy však už názvy, zainteresované osoby či veřejně dostupné informace mohou vznést mnoho dotazů kolem. No uvažte, že existuje kupříkladu taková společnost Vinařství Barborka Velké Pavlovice s.r.o., která má dle obchodního rejstříku sídlo na adrese Traťová 574/1, Horní Heršpice, 619 00 Brno. Na tom by nebylo nic zvláštního, nakonec i to, že jejími jednateli jsou Pavel Holešínský ze Šardic a Zdeněk Kudrna z Prahy, je v pořádku. Společníky jsou zde Buda-Mont s. r. o. a Neoklas a. s. Šardice. Nejpodivnější ale na tom je, že v názvu firmy má VELKÉ PAVLOVICE, aniž tam má sídlo či nějakou souvztažnost. Ze záznamů o kontrolách SZPI jsou veřejnosti známi dobře.
Podobnou zvláštností je například firma VINAŘSTVÍ Velké Bílovice s.r.o., která koupila areál bývalého Vinopolu, kde nyní i sídlí. Ale jaké Velké Bílovice, když se to tam hemží kamiony zejména se zahraničním vínem. Proč si nechají místní kazit jméno? Že někteří stávají taky občas ve frontě na čerstvý materiál? Inu, nekupte to za ty peníze. A o víkendu už jsou otevřené sklepy s moravským vínečkem. Známé jsou také často po sklepech drobných vinařů a nebo elektronicky rozesílané nabídky z Mutěnic. Profesor Václav Švejcar, který odešel na vinici Páně v roce 2006, by se velmi rozčiloval, kdyby zažil tyto poměry. Zrovna onehdy jsem našel při úklidu před sklepem v hlíně a listí jednu takovou mutěnskou zapadlou letákovou nabídku ze září na burčáky (správně dle legislativy samozřejmě částečně zkvašené mošty) s odrůdovým rozlišením. Společnost Vinařství Mutěnice s. r. o. nabízí vinařům dodávky levných zahraničních cisternových vín za takové ceny, že i kvůli tomu pustnou všechny ty viniční stráně dříve slovutných tratí, kde se v potu tváře doloval ten tekutý poklad našich předků. Ve vlastnické struktuře firmy Vinařství Mutěnice s. r. o. je možno veřejně dostupnými zdroji dohledat pražskou firmu TOTAL IMPORT a menšinového vlastníka Marii Jagošovou (rok narození 1994!) z Mutěnic. Total Import ukazuje pak na tuto vlastnickou strukturu: 1/3 Jindřich Robek z Mutěnic (zároveň jednatel T.I. i V. M.), 1/3 Radimir Šlivjič (Srbsko asi) a společnost FPD Corporation CZ z Prahy. Co se týče posledně uvedené, je to neméně zajímavé –statutárními zástupci jsou Mutěňák Tomáš Šupa (narozen 1977), Marek Prekop z Bratislavy (nar. 1983) a Eva Pavlechová z Prahy (nar. 1984), v dozorčí radě pak slovenský trojlístek Anton Siekel (Bratislava), Jozef Chovanec (Žilina) a Roman Teťák (Nižná). Co se týče vlastnické struktury či věřitelů, tak ta směřuje do zahraničí – najdeme ve výpisu z obchodního rejstříku linky do Lucemburska (THE CIRCLE INVESTMENT GROUP HOLDINGS SAH), na Kypr (ALEYTA HOLDING LIMITED), do Velké Británie (RIVIERA HOLDINGS INVESTMENTS LIMITED; LAURENCE AND PARTNERS LIMITED; STRATONI LIMITED) či na Slovensko (EXCHANGE PLAN s. r. o.) a něco napovídá, že jde o ostřílené obchodníky s pohledávkami a s nemovitostmi.

Svahy viničních hor pustnou, nakonec hrozny pro výrobu vína už brzy nebudou třeba...

Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebude neznámá ani dvojice šohajů Petr Šrámek (Velké Bílovice) a Božetěch Dolník (Zádvěřice-Raková). Kluci se loni rozjeli a z veřejně dostupných zdrojů je zajímavá jejich akvizice a založení hned několika společností s ručením omezeným (2012-2013): LP WINE s. r. o. (Velké Bílovice-Svárov), Bulk Wine Trade s .r. o. (Strachotín), Vinařství Strachotín s. r. o. (Strachotín) a Vinařství Zaječí s. r. o. (Velké Bílovice- Svárov). Jeden z posledních záznamů webu Potraviny na pranýři informuje o tom, že 12. 11. 2013 byly odebrány vzorky vína společnosti Bulk Wine Trade a byla zjištěna přítomnost syntetického barviva – patentní modři. A to je nepovolený enologický postup. Hoši, kurňa!

To BM VINI s. r. o. z Polešovic jsou vepředu. Našli jim ve víně, poeticky nazvaném PAVLA (ne, opravdu za tím nehledejte Pálavu!), stopy po maltoze (disacharid a meziprodukt štěpení škrobu – tedy blíží se doba kdy ENOLOGOVÉ nebudou potřebovat pro tvorbu vína hrozny, ale postačí turkyň z maďarských plání a nebo pšenka z úrodných ukrajinských černozemí či herteple kdovíodkud), přídavek syntetického glycerolu (FRIDEX po x-té) a aspartam (cukr je drahý). Společníci a jednatelé, poměrně mladí lidé, František Moric (r. narození 1985) a Veronika Berková (r. n. 1987), se fakt vyznají. Doma řezali je málo...no nicméně jistě půjde o propojení se starou známou společností VINOP a. s. z Polešovic, kterou na sklonku 90. let založil František Moric (zřejmě v tomto případě senior). Slečna Berková pak dokonce asi vinaří i sama na sebe, protože ve dvou negativních nálezech SZPI funguje její jméno jako jeden z článků řetězce také.
W.S.Drinks z Kutnohorska sice není úplným nováčkem, ale loni kompletně obměnila představenstvo a v několika negativních nálezech SZPI je také pečená-vařená. Např. v jednom z posledních zjištění byl zmíněn glycerol...a to ani nebyla pořádná zima, že se tak sichrovali, aby jim to víno třeba po cestě někde nezamrzlo.
A opět se podívejme do Velkých Pavlovic, kde sídlí společnost s ručením omezeným Vinařství Noemi. Jejím jednatelem a společníkem je Pavel Straka z Brna. Působí na trhu krátce, ale už si stihla pořídit medailonek na pranýři.
Ale nejsou to jen anonymní a všelijak nahonem a na chvíli zakládané společnosti, kdo dělá tuzemskému vinařství ostudu. Je tu pár výtečníků, kteří se poměrně často v hledáčku kontrol, zejména těch se zjištěním nepravosti, objevují také. Například Zlatý hrozen, s. r. o., společnost mající stejné zázemí jako LIVI Dubňany, až by se člověk i domníval, že jde o tentýž podnik. A přitom LIVI se účastní mezinárodních soutěží, vozí medaile, je možno zahlédnout v Salonu vín, podobně jako Tomáše Krista z Milotic, který se v Potravinách na pranýři ocitl také, tuším kvůli glycerolu ve víně...(a já myslel, že ten se do vína nesmí přidávat, Kriste pane na nebi!)
Samostatnou kapitolou jsou padělaná, a troufám si říct, až zdraví nebezpečná vína, která mají anonymního výrobce, přičemž bývají nápadně často nalezena v prodejnách, kde majitel nese jména asijského původu, jako např. Phuc Le Doan, Thi Minh Phan a nebo takový Thi Thu Ha Le. Samá syntetická barviva, ochucovadla a stopy po tom, že tekutina hrozny viděla leda tak v regálu v sámošce ty stolní z JAR.
Ale pro teď dost hudrování. Budeme v této tématice pokračovat někdy příště, zase třeba přibudou noví hrdinové.