O pančovaných vínech v MF Dnes a taky jiném

Tak nám věc s pančovaným vínem dále bobtná. Je to již bezmála dva měsíce, co jsem zde vypsal pár zajímavých vztahů a skutečností, žádné investigativní pátrání, prostě jsem jen seskládal co může člověk zjistit z domu od počítače. A ejhle, návštěvnost blogu stoupla trojnásobně a v měsíčním souhrnu atakuje již opakovaně přibližně tři tisícovky čtenářů, což už není vůbec málo :-) Málokteré odborné médium si v dnešní době sáhne měsíčně výše.
Ale pojďme k vydání MF Dnes z poloviny února. Lesk a bída moravských a českých vín - Dobrou pověst tuzemského vinařství kazí podvody s vínem - to byly titulky z pátku 14. 2. a člověka, motajícího se kolem vína a nebo tuzemská vína majícího v oblibě jistě zaujaly a motivovaly k zakoupení výtisku novin. Obrovské tanky na výrobu vín po širým nebem, jež málem jako ilustrační foto překrývaly horní polovinu první strany sešitu C, měly nejspíše ilustrovat rozsah nekalých praktik, které jedou jak na běžícím páse. Autorka článku, paní Hana Večerková, vinařům známá z redakční testů MF Dnes, v úvodním textu shrnula, jak podvody konkrétně fungují a nechala své říci i představitele dotčených institucí (SZPI) a oborových organizací (SVČR). Uprostřed textu byl rámeček s návodem, jak se vyhnout falešnému vínu". Zde si dovolím polemizovat. Prvně však odcituji, a to doslova, uvedený návod:

Přidat popisek

"1, Použijte zdravý rozum. Sudové víno nakupujte ve vinotéce nebo kamenném obchodu , ne v květinářství či trafice.
2, Žádejte informace. Ptejte se po původu vína, nespokojte se s ujištěním, že je z Moravy. Požádejte, aby vám ukázali průvodní doklady. Pokud v obchodě nevědí, kdo víno vyrobil nebo dovezl, běžte jinam.
3, Nakupujte v místě, kde se víno vyrábí. Pravděpodobnost, že se vás prodejce či výrobce budou snažit oklamat, je relativně malá, protože jeho nepoctivost by se v místě rozkřikla. Čím delší je řetězec mezi výrobcem a zákazníkem, tím větší je riziko, že víno nebude v pořádku.
4, Sledujte databázi potraviny na pranýři. Můžete si tam dohledat, kteří výrobci a nebo prodejci dlouhodobě uvádějí do oběhu nevyhovující vína.
Konec citace.

Podvody ohledně původu vína jdou však napříč všemi stupni výrobců.
Od fabrik až po sklípky.

Zdá se vám to legrační? Ano? Mě taky. A to proto, že:
ad 1 - podvody okolo vína se bohužel nedějí jen u sudových vín - už i u lahví s deklarovaným moravským vínem si nemůžete být zdaleka jisti kde že vyrostly hrozny. Tedy ne jenom trafiky či "ovocezeleniny" mají padělaná vína; vždyť vinotéky, ba jejich sítě, kde na regálech celé prodejny najdete sotva pět výrobců (i když tzv. produktové řady se postarají o to, aby vína vypadalo jak od dvou tuctů vinařů...), rostou jak houby po dešti. A že ty umí růst.
ad 2 - stav, kdy prodejce vůbec neví, co že to po něm chcete, je naprosto běžný. A to nemluvím o restauraci, neřkuli hospodě. Asi by se mnozí divili, kdyby jim víno do pohárku obsluha nalévala před nimi (a že by se tak mělo správně dít!). A jak zainteresovaní vědí, jedna věc jsou předložené doklady, a druhá věc je zda to, co je na papíře, je i skutečně v láhvi/sklenici. První odběr s dokladem, dalších pět bez...běžně mi lidé, co dělají distribuci moravských vín, potvrzují, že 50-80% dodávek do vinoték či restaurací jde bez papíru, tedy minimálně i kdyby vše ostatní bylo ok, tak bez přiznání DPH. Taky jsem zažil, zkouší to většina odběratelů, i koneční konzumenti při návštěvě sklepa. Bohužel, dvojí účetnictví nepovedu, ve finále mám vína dražší (DPH a další daně), ale tak jsem se rozhodl a tak to bude.
ad 3 - ...prý "jeho nepoctivost by se v místě rozkřikla"...to je fakt legrační, uvážíme-li, jaké fronty stávají a jaké kšefty a kolik zákazníků mají dovozci cisternových patoků. Kamarád a kolega vinař z Čech, který byl v jedné velké firmě na Valkopavlovicku asi rok na stáži, na závěr svého pobytu, který na vlastní rozhodnutí dle původní úvahy neprodloužil, řekl, že o vinařské Moravě ztratil veškeré iluze. Zkuste si, novináři, někdy počkat ve V. Bílovicích až přijedou kaminony s čerstvým zbožím k areálu bývalého Vinopolu a nebo sledovat dodávky rozvážející v menším po sklepech zahraniční cisternové zázraky - nejjednodušší cesta: jeden konec hadice do cisterny před sklepem, druhý okýnkem do sklepa a už se jede - před 25 lety to ale teklo opačným směrem, když Jednoty či MVZ/ČVZ vykupovaly druháky a kvasničáky, dnes už se neoplatí ani toto. Kdyby jen tito odběratelé tušili, že to víno, co nakupují, třeba hrozny nikdy nevidělo (viz nálezy SZPI o přítomnosti látek, svědčící o tom, že zvasily cukry z rozloženého škrobu, tedy ne rod Vitis, ale rod Zea či herteple či zrní se zde uplaňují...).
ad 4 - Ano, tento portál je důležitým zdrojem informací, ale zase - vše má své hranice. Nedostanou se tam ti, kteří nebyli, nejsou a nikdy nebudou nikde registrovaní a prodávají vše za hotové, bez papíru, na ruku. Těžko odhadovat, kolik takových je, ale zřejmě dost. Jsou mnozí, co již prodali své vinice a nebo je přestali obdělávat. Kšefty ve sklípcích, jak jsou strašlivě sklepy turistům prezentovány, však dále utěšeně rostou, i bez moravských hroznů. K rozčilení je, když zjišťujete, že takové atrakce prezentující patoky jako moravská vína, jsou pak podporována různými dotacemi a z veřejných prostředků. Vůči těm, kteří platí daně a všechny povinné odvody a různá jiná výpalná, je to nefér. Na černou a šedou zónu tak snadno inspekční a jiné kontrolní orgány tak snadno nemohou. Vezou se ale spolu s ostatními zadarmo...

Mezitím na portálu potravinynapranyri.cz přibylo a dále přibývá podvodně značených vín či vín se zakázanými enologickými postupy. O tom, že by se něco už konečně dělo, by se dalo nejspíše s úspěchem pochybovat. Viníci konejší přes média zákazníky (o vadě vína od našeho zahraničního dodavatele jsme nevěděli; pochybení zavinil náš externí pracovník, který už u nás nepracuje a tak podobně...) a kšefty pokračují....

Z únorových degustačních poznámek...

Tak se nám tu zase sešlo pár degustačních zápisků. Nuž, pojďme na to!

winepunkově a fortifikovaně 2012
To tak vezmete 20 litrů moštu že uděláte potěšení ženské kterou máte rádi, vínovice není, tak se rozhodnete vzít dobrou jablkovici, propočet aby to mělo cca 15% a lup to tam. Prvně se zdálo, že fermentace byla úspěšně přerušena, jenže ouha, ono to lupkalo dál a až to dolupkalo, bylo to skoro suchý. Leželo to rok a půl v demijonu, bez síry, bez přetáčení, spontánní a samovolná stabilizace a vyčiření. Toliko autor, winepunk.cz
Já si poznamenal: COLOR -  jantarovo, spíše až cibulovoslupková oranžovohnědá barva, pusobí viskózně. ODOR -  cítím staré seno, starou půdu, ale ne zatuchlé seno či plesnivý, ale takové to zapomenuté, které kůň vždy s chutí sežere, koza bude dělat cavyky, ale po půldni hladovění taky. Tepelná čichová zkouška (pár kapek do dlaně a rozetřít jako kdyz si meješ ruce) nezaznamenala nic zvláštního, což je dobře. Snad lehce pyžmovitosti, ale to je ok, jsem zvyklej. SAPOR - kua to je kořalka! Tož tak. Prej to chce nechat v otevřený láhvi, bo je to čerstvě lahvovaný. Uvidíme.
Flašku jsem dostal na přezkum.

Winepunk podruhé: Pinot noir ze Slanýho-Ovčár 2012
I když jem to víno otevíral poněkud studenější, na příjemném vjemu to nezměnilo pranic. První vjem jako když otevřete sáček pražených solených buráků...v chuti svěží, pikantní, stále poměrně živé. Odbouralo-neodbouralo. Dochuť je mimořádně dlouhá, ztepláním víno nabývá na přitažlivosti, mohutnosti, komplexnosti. Punkenolog k tomu dodal: hroznů nebylo mnoho, vinohradník byl skoupý, nakonec, byly třeba ještě přebrat, sklizeny byly až koncem října, víno leželo docela dlouho na slupkách, zrálo v kamenině, šlo o omezenou mikropartii 50 l.
Poznámky z druhého dne (víno stálo v kuchyni na stole, tedy při pokojové teplotě): víno je stále dost živé, možná více než před otevřením, každopádně poněkud více se otevřelo, ale to několikadenní nadechnutí se stejně beztak nevyrovná zrání v sudu, si myslím. Uvidíme zítra.
Poznámky z třetího dne (stálo tamtéž):živější je o poznání méně, zároveň jaksi uvadá. Rychle jsem jej raději vypil.
Původ vína u mě - to stejné jako u předchozího.

Sylvánské zelené z Karlštejna
...říká se: darovanému koni na zuby nehleď!. Ale vzhledem k tomu, že jsem si láhev řádně zaplatil, přece jen něco k tomu vínu povím. Údajně vzniklo scelením přibližně tří šarží (snad i ročníků) místních sylvánských. Ochutnávám jej už druhý den. Po otevření bylo tak stažené a uzavřené, že jsem si nedovolil nad ním nějak příliš přemítat. Barva indikuje spíše reduktivnost a rozhodně ne nesířené víno. No a druhý den...je sice trošku otevřenější, ale stále to není ono. Počkáme dál.
Třetí den: uzavřenost reduktivního zpracování ještě vystoupala, víno ještě zteplalo a vylézá síra. Už jde dolů, rychle vypít.
Závěr: jde o dědictví předchůdců současných odpovědných. Doufejme, že nová posádka lodě VSV Karlštejn založí pevné základy nových vinohradnických i sklepních časů karlštejnských. Místo (i tradice) by stálo za to, je úchvatné a neokoukatelné.

Sepp Moser, Rohrendorf: GRUNER VELTLINER 2011 Breiter Rain Kremstal DAC Reserve
Parádní, naleželý, plnotučný veltlín. Ač pod šroubovým uzávěrem, přece biodynamické. Chutná převelice, ač preferuji spíše nižší objemy alkoholu. Samé protiklady. Vinař uvádí že je suché, ale ta síla alkoholu vzbuzuje až nasládlost, navinulost. V dochuti je po polknutí, pevná, strukturní kyselinka, které osvěžuje půnebí a vybízí k dalšímu napití. Je to chytlavé víno, což je při té síle až záludné! Cenu netuším, ale Seppa Mosera na tuzemském trhu mimo jiných zastupuje PAN SKLENIČKA. A tu lahvinku mi podaroval při jeho návštěvě a exkurzi u nás v Němčičkách.
Láhev jsem samozřejmě nedopil, s chutí zkoumaná vína pozoruji i několik dní. Veltlín zůstal na kuchyňském parapetu, druhý den jsme přitopili, večer bylo víno poněkud zteplalé, v chuti velmi výrazné, až (tím svým alkoholem) štiplavé; otevřenější, navinulejší, než první den. Čtvrtý den stále drží, velký podíl bude mít oněch 14%...


....z domácích zásob:
Veselý-Bočky 2011 oranžové
Nedávno jsme poprvé otevřeli jednu ze sedmi desítek magnumek, tedy lahví o objemu 1,5 l, do kterých byla naplněna část produkce vína Veselý-Bočky 2011 oranžové. Podrobnější popisy k vínu najdete v sekci "Naše autentická vína" a několik odkazů v sekci "Reference". Jinak je k mání zejména v pražských destinacích (La Degustation, Alcron, Vínograf, U staré studny, Bokovka) a nebo na e-shopu www.vino3.cz.
Otevřít 1,5litrovou láhev vína, které je nejlepší 2-3 dny po otevření, skýtá jistou výhodu. Když totiž vysvětluju při degustaci (a když jim víno chutná), že nejlépe je toto víno popíjet 1-3 dny od otevření, posmutní si, že u nich málokdy sedmička vydrží do druhého dne, maximálně trochu v láhvi, třeba jedna sklenička. A právě láhev Magnum je pro tyto účely jak stvořená. Povětšinou tam, kde jsou zvyklí popít ve dvou třeba dohromady půllitr až sedmičku vína, magnumka vyjde tak, že když je s ní otevřena třeba ještě jedna lahvinka, na ty dva tři dny zkoumání vydrží. Tož zkusíte?

WAW posedmé

Nějak mi to loni uniklo a tak mi nedá to tu nezmínit jednu věc i s několikaměsíčním zpožděním.
Pár let si píšu s jednou dámou, která nese jméno Julia Harding a za jménem si uvádí MW (Master of Wine, jeden z nejprestižnějších titulů v oblasti vzdělávání ve vinařství). Julia pracuje pro Jancis Robinson (www.jancisrobinson.com).
O čemže si to nejčastěji píšeme? Světe div se, o víně. Desítky, možná stovky mailů za uplynulých 7 let obsahovaly časté konzultace stran odrůd, produkce, sklepů z našich končin, ale i třeba sousedních regionů. Léta plynula, Stávek se asi osvědčoval, až byl jednou v letech 2011-2012 požádán o spolupráci na výpravné publikaci, resp. jejím sedmém, kompletně přepracovaném vydání: THE WORLD ATLAS OF WINE. Bylo mi věru ctí se svou kapkou se připojit do moře aktualizovaných informací ze světa vína a obdržet výtisk osobně věnovaný v dnešní době asi nejrespektovanější autorské dvojici píšící o víně, Jancis Robinson a Hugh Johnson.