Tak si představte, že si pipláte jeden každý révový keř, jeden každý letorost, ba i ty hrozníčky opečováváte, několikrát za sezonu s každým mluvíte dotykem dlaně…protože se těšíte na vinobraní a na kvas a tak dále a tak dále. Jenže jsou věci, které neovlivníte. Třeba ty letošní housenky. Kontroluji si tak v tiché polední kontemplaci násadu na letorostech pravokořenných keřů vedených léta pěkně po staru na hlavu (dolní Veselý), když ejhle, co to, zelené tlusté cosi s dokonalými mimikry barvy svěže zeleného letorostu – jistě, je skoro průhledná a barvu má podle toho, čím se zrovna napráskala. Když vyžírala rašící očka i s obaly, byla do hněda. Pastva na lístečkách letorostů je tak delikátní, že už nečeká na noc, ale vyráží vzhůru po keři i za bílého dne. Ludra.
 |
| A mám tě |
 |
| papá |
 |
| Hmno...zelená pletiva z lístečků rašící révy se vylouply z housenky. Bohužel, ač boží tvor, dožít ji v dospělce nenechám... |
Vrahu! pro trochu lístečků...šak ti jich tam ještě zbylo.
OdpovědětVymazatp.j.