Praha pila víno až v Asii

Cestující taštička festivalová

Vracím se tak v sobotu navečer domů, a ejhle, v kuchyni fousatý chlap blízkovýchodního výzoru. Sakra, řeknu si, opoměl jsem nějakého nahlášeného pocestného? Nebo že by invaze už začala? Mám pozdravit Sallám alejkum? Moje zákonná manželka se s děckem v náručí culí chvíli na mě a chvíli na vousáče a s úsměvem mi sděluje, že to je její druhý manžel. Ne, pak jsem se opravdu neprobudil se studeným potem na čele, příhoda pokračuje. Zírám jak vyoraná myš a lapám po dechu; tu si všímám, že ženuška se culí i směrem do chodby a nemůže zadržet smích, z chodby vybíhají děti a za nimi se v křeči smíchu krčí....Luzia...to jsou teda blbý fórky, ženuško. Inu, i milovník mystifikací může být napálen :-)
...ano, byla to ta Luzia, jenž u nás v červnu asi dva týdny pobyla, vypomohla dosti, připojila se vlastně hned v Praze, kde zahájila svoji tříměsíční pouť Evropu od západu (pochází z německého regionu blízko belgických hranic) až na za její východní cíp (východní Turecko). Ale nepředbíhejme. Luzia se ke mě přidala na středoevropském Festivalu autentických vín, vypomáhala s prezentací vín, poslední den též převzala roli řidiče zpět na Moravu. Z jejího programu v Němčičkách: do vinohradu - s motykou, čistit kmínky, podlom; za kozama; na seno; do sklepa; na rajčata (vysadit, zalít) a tak dokola. Luzia za dvě udělala, ale taky za dvě snědla. Nejraději med, kterého jest pomálu.
Luzia po dvou týdnech zmizela v dálavách, směr Maďarsko, balkánské země bývalé Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a nakonec Turecko. Zde potkala Yektu (vousáče co jsem z něj tak čuměl), jehož rodina ji takřka adaptovala (když se jelo k prarodičům, tak musela vyndat pýrsink z nosu - potvora dírka jí během pár dní zavalila kalus, tedy zarostla! a taky si musela zahalit šátkem hlavu a místo kraťasů si dát sukni či nohavice) a cestovali s ní po celé zemi až k syrským hranicím (stalo se mi něco podobného v roce 2005 na tonžském ostrově ´Eua).

Luzia, ambasadorka pijící Prahy

Ale proč to všecko píšu. Všiml jsem si, když jsme jeli do sklepa na Vrbici ochutnat již vykysaný letošní Sevar, že svých pár drobností tahá v červnovoautentickofestivalové červené taštičce s nápisem PRAGUE DRINKS WINE. Luzia s taštičkou přes rameno, případně krk, procestovala střední a východní Evropu a nakoukla i do Asie. Myslím, že organizátoři by ji měli pasovat čestným ambasadorem a když už ji neplatit honoráře za propagaci, tak ji nejméně každoročně (bude-li) zvát na akci. Od října studuje v Lipsku, tak to snad nebude až takový problém zajet :-)