Jedno až příliš tiché místo u Suchých Krut na Moravském poli

V neděli, tj. včera, jsme byli na obchodním výletě v Hradsku (podrobněji v dalším blogu). Když jsem připravoval itinerář cesty, uvědomil jsem si, že by nebylo marno se nedělním ránem projet po Moravském poli, což bude jistě zajímavější (i když pomalejší) cesta než švihat po D2 na Prešpurk alias Požúň a pak dále kolem Neziderského jezera až do cíle naší cesty (Schützen am Gebirge). Je to krásný, táhle a lehce vlnitý kraj. Marchfeld, jak zní Moravské pole mezi rakušany, je asi ponejvíce známo bitvou, která se tu odehrála v odpoledních hodinách dne 26. srpna 1278, tedy na den Sv. Rufa, mezi habsburským králem Rudolfem I. a krále zemí koruny české Přemyslem Otakarem II. Vojenskými historiky je tato bitva považována za druhou největší rytířskou bitvu v dějinách lidstva (prvenství náleží bitvě u Hastingsu). Proti vojskům našeho krále zde po boku Habsburka stanula taky nemálo početná horda uherského krále Ladislava IV. Kumána.

Pomník vztyčený památce bitvy v roce 1978 se nachází po cestě ze Suchých Krut směrem na jih vpravo u cesty. Stav z listopadu 2014.

Budějovice, Praha!.....Řím, Kristus!
Bitvy se podle dobových záznamů a odhadů zúčastnilo přes padesát tisíc mužů ve zbroji. Čeští vojáci zvolávali "Budějovice, Praha! - habsburští zase "Řím, Kristus!". Jak známo, náš král padl, ale historicky vyznívá jako hrdina-rytíř, i když nezvítězil. Rakouské straně totiž pomohla k vítězství léčka, což bylo v té době dost nestandartní, neboť obdobné vojenské střety měly svá pravidla a byly vedeny rytířským způsobem. Rudolfovi muži, resp. lehká uherská jízda, totiž vpádem ze zálohy do Přemyslova útvaru a smluveným pokřikem "Utíkají, utíkají!", dezorientovala vojáky, což ve zmatku bojové vřavy znamenalo záhy habsburské vítězství. Někteří sice tvrdí, že prohru české koruny způsobilo selhání pomoci českých pánů (mnozí na místo bitvy vůbec nedorazili), aby pomohli moravským stavům, ale není to jisté, skutečné pravdy se asi už nyní nedobéřeme.

Návštěva místa bitvy na Moravském poli v roce 2004. Antonín Konečný tiše rozjímá na místě, kde kdysi padly desetitisíce mužů v rytířské zbroji

Duben 2004
Je tomu letos 10 let, co jsem památník této slovutné bitvy navštívil naposled a to opět cestou do Hradska, tehdy do jeho části jež je přikloněna k Uhersku - do obcí Halbturn, Illmitz apod. Velitelem tehdejší vinařské výpravy byl Ing. Antonín Konečný, známá osobnost československého vinařství druhé poloviny 20. století. AK se dal po své osmdesátce do psaní (zaučoval jsem jej základům práce s PC Wordem, tedy ne že by do té doby nepsal - byl znám svojí bohatou publicistickou činností od čtyřicátých let a to zejména v odborných periodicích, ale tvořil výhradně klasicky - na psacím stroji) a zanedlouho vyšla jeho skvělá autobiografie, o níž si můžete přečíst například zde a koupit si ji třeba tu. A proč jsme se vlastně vydali tehdy do Hradska? AK zde měl zajímavé kontakty z období II. světové války, kdy byl nuceně totálně nasazen pro kopání zákopů pro ustupující válečnou frontu v závěru války.

Stodola, kde mladíci ročníků 1923-1924 přespávali v seně v měsících zimy 1944/1945. AK v popředí.

Dokonce jsme v obci Halbturn (Půlvěž) jeli kolem řady stodol, když tu zvolal: Tady, tady jsme přespávali v seně...za zimy, více než 10 pod nulou, každý kousek vojenské deky, a co nejblíže k sobě a zahrabat se hluboko do sena. Ve stodole jich spaly desítky. Ale o těchto i jiných eskapádách se zmiňuje ve své skvělé knize.

10 let poté...
Byla vlezlá, vlhká zima, ne jako to jaro před deseti lety. Byl to taky mimo jiné den, resp. dopoledne po večeru, v němž naposled vydechl můj děda Josef Stávek naposled. A protože jsme našeho srpnového přírůstka pojmenovali po něm a vzhledem k situaci nebylo možno jet bez něj, říkám si, Jožko, musíme se stavit podívat u Suchých Krut na jeden ze zásadních pomníků našich dějin...

Josef s maminkou na Marchfeld. Inu historických exkurzí u monumentů třeba už od útlého mládí

Shlédnout ta vlnící se pole, po kterých dupaly řinčící hordy upocených bojovníků na smrt či zmrzačení jdoucích...

26. srpen 1278...jak to tu asi vypadalo? V oranici neběhali, nejspíše stepní charakter to místo mělo..??

Podívat se na půdu, která byla kdysi zkropená královskou krví...

kde tlí kosti padlých bojovníků? kde jejich zbroj..?