Errata k "Postřikový plán 2016" od společnosti BS-vinařské potřeby

Měl jsem dnes zastávku ve Vel. Bílovicích ve velkoobchodu BS-vinařské potřeby ohledně analytických rozborů mladých vín zrajích v sudu. Při odchodu jsem pro zajímavost pobral nějaké aktuální firemní letáčky a katalogy, mezi nimi i "Postřikový plán 2016".

Doma jsem se začetl a překvapila mě jedna věc. Od loňska není po lobbistickém tlaku agrochemické korporace BAYER v evropských bruselských institucích povolen pro užívání v ekologickém zemědělství přípravek ALGINURE, který je vyroben na bázi extraktu z mořských řas, a který byl hojně a úspěšně používán desítkami, možná i stovkami tuzemských vinohradníků.

Přesto je uveden v plánu postřiků na letošní rok v režimu BIO ve zmíněných propagačních materiálech BS-vinařské potřeby. Asi se jedná o neúmyslné přehlédnutí, omyl možná způsobený tím, že leták byl tištěn už s předstihem a před odejmutím licence pro Alginure (někdy v zimě). To ale mohlo být opraveno přelepením, zaškrtnutím nebo prostě jiným upozorněním v materiálu, který je volně rozebírám nic netušícími zákazníky. Vždy se najde někdo, kdo informaci o tom, že Alginure se již nesmí používat (jeho nalezení v ekologickém produktu je tvrdě sankcionováno, a to i přesto, že se nejedná o žádnou tvrdou chemii, která je hojně používána v intergované produkci a to v 90-ti % vinic), nemusí mít a pokud by se řídil informacemi v Postřikovém plánu 2016, mohl by v případě kontroly tvrdě narazit. Umístění Alginure do sekce "výživa" je málo platné, nesmí se používat ani jako hnojivo.

Jistě není pozdě na umístění errata do zbylého nákladu letáku a na rozšíření informace mezi zákazníky BS-vinařské potřeby, že došlo k omylu a aby Alginure, které je jinak běžně v prodeji, ekologičtí pěstitelé již nepoužívali.
Takže kolegové certifikovaní biovinaři, pozor, Alginure od letoška již ne!

DRAČKA

To vám jedu takhle za kozama. No podojit je, jak jinak. Měli jsme je tehdy pod Nosperky, to je tam co je přírodní rezervace, velice jim to tam svědčí. Zastavím a vidím, že kousek v lese je u svých úlú místní včelař pan Sláma. Tak jsem zašel mezi dříny a bezy a trochu jsme poklábosili. Pan Sláma měnil úly, počínal si obklopen stovkami bzučilek sebejistě, bez zaváhání a bez kukly či jiných oblečků. Prostě frajer. Tak jsme povídali, okukoval jsem jeho včelařský grify a obhlížel úly obklopující terén.

Prostě to tam leželo na pařezu

A hle, nedaleko stojící pařez obklopovalo několik cihel, rozmístěných v pravidelném geometrickém útvaru. Říkám si, co tu dělají pár desítek metrů v lese ty cihly. "Díváš se na ty cihly?", optává se Vojtěch Sláma. "No ano", odvěťuji, "kde se tu vzaly ty cihly? Nakonec vypadají, že polovinu z nich usadil do země někdo cíleně". Vysvětlení je krátké a výstižné. "No ty cihly budeš třeba ty a nebo tvoje žena, když byste sem na toto místo někdy stěhovali včely, potřebovat - vyhraničují geopatogenní zónu, včelám totiž tato místa prosívají".
Na pařezu ležel také podivný předmět evokující nějaký ruční nástroj, který léta tlel v zemi, až dřevěné topůrko zcela vyhnilo. Evidentně ještě ručně kovaný a podle hran kdysi dávno notně opotřebovaný.

 Nějakou chvíli jsem si jej otáčel v ruce a pak se včelaře otázal, zda je to jeho a náležící nějak k včelařským potřebám. "Ale kdepak", odvětil p. Sláma, "to tu našli, když čistili lesní cestu. A jestlipak víš co to je tento starodávný nástroj? Že ne? Je to dračka.

Používalo se to při opravách a renovacích hliněných omítek kotovicových staveb - domů i presúzú. Omítka se občas odlpovala tak bylo nutné je vyspravit. Dračka měla delší dřevěnou násadu, díky které dosáhli na stěnu výše. Oprýskanou omítku prvně oškrabali a pak ji dračkou roztírali a uhlazovali. Tento kus měl původně mnohem širší okraje, je evidentně hodně opotřebovaný."

Tak pracovat s dračkou jsem už nikoho nezažil. Pan Sláma si její používání ještě pamatuje. Dokonce svého času ji používal při rekonstrukci svého sklepa.
Takže dračka :-) seznamte se.