Nedělní dolnokounické momentky

Kozlík. Byl to Honzik?

Jezdívám tam rád. A tak když se naskytne příležitost a jsme požádáni vypomoct s domácí porážkou letošních kozelců výměnou za dobrou společnost, dobré jídlo a pití a příjemné odpoledne, rádi vyrazíme.
Loni to byly tuším dva kousky, letos čtyři.

V jeden moment jsme jeli tři najednou

Začínáme nejraději ráno, to i kvůli obtěžujícímu hmyzu a kvůli dopolednímu chládku. A jako tradičně, řezník je obvykle v úvodu potěšen kvalitnám destilátem. Loni to byl špičkový rhum, letos pan domácí překvapil odleželou (18-ti letou) ročníkovou whisky s palírny Glenfiddich. Přestože osobně preferuji alespoň dvacetiletou Glengoyne, podáváný moc pěkně překvapil.
Kozlíci byli krotcí a nebylo to nějaké dramatické. Spíše už ke konci přes desítky kusů vos, much a jiného hmyzu, bylo jasné, že předvelikonoční domácí porážka je příjemnější práce než pozdně červencová. Paní domácí, protože je citlivé povahy, nemohla se přímo krvavého klání účastnit, nicméně se zdatně ujala přípravy jatýrek na cibulce a i kuřátka na grilu, kteréžto nás čekalo v době polední po náročném dopoledni.K pokrmům jsem si již řekl o domácí dvoudubácké víno - pili jsme veltlín 2013 a tuším sauvignon stejné sklizně - oboje nesířené a v sudu nazráté, velmi pitelné a výtečné a daleko přesahující smargdový Pichlerův GV z Wachau, které jsme otevřeli pro alespoň částečné srovnání.Odpoledne následoval krátký výlet do kopců Weinperky v Miroslavi a místní začínající dvoudubové odnože - vinařského provozu v areálu místního zemědělského podniku.

paní domácí a hospodář junior

3x "I": Impozantní, inspirující, ikonické!
Po přesunu do vinařství Dva duby v bývalé židovské čtvrti (a na příznačné adrese "U Synagogy") v centru staroslavného města následovala prohlídka výrobních prostor, představení novinek a degustace vín, z nichž terroir asi fakt nejde "vymlátit" ani žádnou technologií (a DD žádnou stejně ani nepoužívá, takže je to tuplované). A když na konec propršeného odpoledne nečekaně v Dolních Kounicích potkáte Pavla Jelena s rodinou, jde o perfektní den :-)

Dolnokounická kůzlečí jatýrka na cibulce s domácím chlebem.

A zde již v Miroslavi, kde dlí výlučně bílá (či lehce oranžová) vína - v sudech (hlavně Stockinger), ale i dalších nádobách různých tvarů (koule, vejce) z různých materiálů (beton, porézní keramika)

Vejce. Tvar zrození.

Den byl horký a žíznivý a tak se sklenka osvěžující vody po návratu do D.Kounic hodila. Úchvatná kompozice!

Domácí chléb, domácí sýr a skvělé Dvoudubové moky