Teď, na sklonku pomalu končícího vinobraní, se ve volných chvílích zabýváme manipulací s 2-3 roky odleželým hnojem (koňský, kozí a králičí spolu s rostlinnými zbytky ze zahrady, bioodpadem z kuchyně a žížalami prochroustanými výlisky z hroznů ze sklizní posledních let, zalévaný močí, močůvkou a bylinnými zákvasy), který je vlastně zkompostovaným, dokonale kyprým životaplným materiálem. Poslouží při předvýsadbových úkonech na pozemcích ve Veselých a v Bočkách, kde budeme v roce 2017 něco málo vysazovat.
S Teodorem jsme vyrazili s fůrkou rostlinných zbytků a čerstvého hnoje na jedno z hnojišť k jejich uložení a na prázdný valník jsme pak naložili odleželého, již dvou- až tříletého materiálu. Vždycky se na to těšíme, protože je jisté, že nás při rozkrývání vrstev kypré prstě překvapí mnoho zajímavého. Bylo tomu tak i tentokrát; v nejhlubších vrstvách první kopky, až na samé rostlé zemině, byly desítky, ne-li stovky tučných, pěkně narostlých ponrav. Mezi nimi se to na první pohled hemžilo stovkami drobných žížal (žádné teď populární kalifornské, ale pěkně ty naše) a když si člověk poklekl a přiblížil zrak k těžkým, mazlavým hrudkám, uviděl doslova hemžení celé plejády drobných jedinců půdního edafonu. Takový pohled vždy potěší. Víme co sem ukládáme, a také víme, co pak vezeme zaorat. Není to tedy obří kopa čehosi anonymního, začasto monotematického složení (např. čistý kravský hnůj - od krav nepřetržitě léčených antibiotiky - které povětšinou vyloučí - a ejhle, hnůj je jich plný, a který se pak ne a ne dostatečně rozložit - proč asi??).
Půdu, kam budeme na jaře vysazovat, dobře známe, protože tam již léta hospodaříme. Tedy nic na rychlo nakoupeného či pronajatého - kvůli dotacím - jak je dnes možno často vidět. Půda si odpočala, žádné vinohrad po vinohradu, nic takového. Již nyní, před zaoráním hnoje, když tam zaryjete rýčem, je tam vcelku pod povrchem živo. A kde je živá půda, tam se ujme i živoucí peň révový, jež dá po čase a za péče opravdicky ŽIVÉ VÍNO.
V rozhazování třapin a výlisků v meziřadí vinic nevěřím; je to špatně. Tento drahocenný materiál musí projít samostatným kompostováním, nejméně po dobu roku, pak teprve má být zapraven do půdy. Ale to je pracné :-) proto to dopadá, jak to dopadá...
Teo kutá v hnoji, hledá a vybírá ponravy
Kvalitka!
Zapoměli jsme na ně kyblík a tak posloužil úložný prostor na nářadí.
Teo, lovec ponrav. To se drůběž poměje..!
Probírali jste se někdy holýma rukama kupkou ponrav? Zajímavá terapie. Teo tvrdil, že mu ruku okusovali. Mě to škrabkalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat